Členská sekce
Impulzivita v dospívání není věc charakteru. Je to dovednost, kterou lze trénovat.
Proč je impulzivita v dospívání zásadní téma
Když psychologové sledují, kdo začne brát drogy, kdo skončí ve škole se selháním nebo kdo bude mít problémy se zákonem, narážejí znovu a znovu na stejný předpovědní faktor. Impulzivitu. Sklon jednat dřív, než člověk stihne zvážit důsledky.
V dospívání je tento rys obzvlášť kritický. Mozek mladého člověka totiž ještě není hotový. Emoční centra fungují na plný výkon, ale prefrontální kortex, ta část mozku, která funguje jako brzda a říká „počkej, zamysli se nad důsledky", dozrává až do poloviny dvacátých let. Mladí lidé tedy zákonitě dělají rozhodnutí pod silnějším vlivem emocí a touhy než dospělí.
Dlouhá léta panovalo přesvědčení, že s tím se v podstatě nedá moc dělat. Že je třeba to prostě přečkat. Lékové intervence existují, ale mají vedlejší účinky. Terapie funguje, ale je dlouhá a drahá. A klasická školní prevence, plakáty a přednášky o tom, co nedělat, prokazatelně skoro nefunguje.
A do téhle situace vstoupila studie publikovaná v roce 2013 v Journal of Adolescent Health, kterou vedl tým z University of California v Los Angeles pod vedením doktora Daryho Ghahremaniho.
Téměř 800 středoškoláků a jeden program
Výzkumníci pracovali se třemi středními školami v oblasti Los Angeles. Celkem oslovili 788 studentů ve věku 13 až 18 let. Šlo z drtivé většiny o děti z rodin s nízkým až středním příjmem, převážně hispánského původu. Tedy o populaci, která je z hlediska rizikového chování dlouhodobě sledovaná.
Studenti byli rozděleni do dvou skupin. Intervenční skupina prošla programem, který se jmenuje Youth Empowerment Seminar, zkráceně YES. Program byl integrován do hodin tělesné výchovy. Hodina denně, čtyři týdny, celkem asi dvacet hodin výuky.
YES kombinuje tři moduly. Modul Healthy Body obsahuje jógové protahování, mindful eating a diskuse o jídle. Modul Healthy Mind zahrnuje stress management, relaxační techniky, dechová cvičení včetně techniky Sudarshan Kriya a mindfulness. Modul Healthy Lifestyle pak učí strategie pro zvládání emocí, tlaku vrstevníků a obtížných sociálních situací.
Kontrolní skupina absolvovala standardní tělesnou výchovu bez dalších intervencí.
Po vyřazení neplatných odpovědí pracovali výzkumníci s daty od 327 studentů z YES skupiny a 118 studentů z kontrolní skupiny. Impulzivitu měřili pomocí Barrattovy škály (BIS-11), což je standardizovaný dotazník, který se v psychologii používá desítky let. Studenti ho vyplnili týden před začátkem programu a týden po jeho skončení.
Výsledky: skupiny si vyměnily pozice
Barrattova škála vyhodnocuje impulzivitu jako průměrné skóre na stupnici jedna až čtyři, kde vyšší hodnota znamená vyšší impulzivitu. Důležitý kontext: jde o průměr napříč stovkami studentů a i pohyb v desetinách na takovém průměru znamená statisticky reálnou změnu, ne náhodný šum.
Před začátkem programu byla YES skupina o něco impulzivnější než kontrolní. Průměrné skóre 2,39 oproti 2,34. Po čtyřech týdnech se ale situace obrátila. YES skupina klesla na 2,32, zatímco kontrolní skupina stoupla na 2,41.
Skupiny si tedy v podstatě vyměnily pozice. Ti, kdo začínali jako impulzivnější, skončili jako méně impulzivní. Ti, kdo začínali stabilnější, se za standardního režimu mírně zhoršili. Pohyb byl v obou případech podobně velký, přibližně sedm setin, ale šel v opačných směrech.
Statistická analýza ukázala, že pravděpodobnost, že by tento rozdíl vznikl náhodou, je menší než jedno promile (p < 0,001). I po korekci na věk, pohlaví a školu zůstává výsledek vysoce významný. To je v sociálních vědách velmi přesvědčivé číslo.
Kde program zafungoval nejvíc
Když výzkumníci rozložili impulzivitu na tři dílčí složky, dostali ještě zajímavější obraz.
Standardní Barrattova škála rozlišuje impulzivitu pozornostní (obtíže udržet pozornost), motorickou (jednání bez plánu) a neplánovací (neschopnost přemýšlet dopředu a předvídat důsledky).
A právě u neplánovací složky byl efekt programu nejsilnější. YES skupina začínala se skórem 2,48, opět o něco hůř než kontrolní s 2,45. Po čtyřech týdnech ale YES skupina klesla na 2,35, zatímco kontrolní zůstala přesně tam, kde byla. Pohyb téměř o třináct setin, skoro dvojnásobek toho celkového. Statistická významnost opět pod jedno promile.
Jinými slovy, mladí lidé, kteří dýchali, meditovali a učili se zvládat emoce, začali viditelně víc plánovat a předvídat. Začali víc přemýšlet o tom, co bude zítra, za týden, za pět let. Ne jen jednat z okamžitého impulzu.
U motorické a pozornostní složky byly výsledky slabší a samostatně se nepotvrdily se stejnou silou.
Jak může dech ovlivnit mozek dospívajícího
Studie z UCLA biologické mechanismy přímo neměřila. Ale z širších výzkumů o autonomním nervovém systému víme, co se v těle při rytmickém dýchání děje, a výsledky studie do toho zapadají.
Impulzivita je do značné míry funkcí komunikace mezi limbickým systémem, kde sídlí emoce a touhy, a prefrontálním kortexem, který funguje jako brzda. U dospívajících je tato brzda fyziologicky slabší. A ve stresu funguje ještě hůř. Stres uvolňuje kortizol a adrenalin, mobilizuje tělo k akci, a v tomto režimu prefrontální kortex částečně vypíná. Proto děláme ve stresu impulzivnější rozhodnutí než v klidu.
Rytmické dechové techniky, jako je Sudarshan Kriya, fungují opačným směrem. Aktivují bloudivý nerv, hlavní nerv parasympatiku. Tělo dostane signál, že je v bezpečí. Stresové hormony klesají. A prefrontální kortex se zapojuje naplno.
Když člověk takovou techniku praktikuje pravidelně několik týdnů, není to jen okamžitý efekt. Mozek se učí. Vytváří si nové neuronové vzorce. Tomuhle procesu vědci říkají neuroplasticita. A mladý mozek je v ní výrazně schopnější než mozek dospělého. Pravděpodobně právě proto se efekt na adolescentech projevuje tak rychle.
Co studie ukazuje a co ne
Je třeba zmínit, že program YES je komplexní intervence. Kombinuje jógu, dech, mindfulness a edukaci o emocích. Studie tedy ukazuje sílu celého přístupu, ne izolovaný efekt jediné techniky. Z dostupných dat nelze říct, kolik procent výsledku připadá konkrétně na Sudarshan Kriyu, kolik na jógu a kolik na skupinové procesy. To bude úkol dalších výzkumů.
Co ale studie ukazuje zcela jasně, je společný jmenovatel celého přístupu. Trénink schopnosti zastavit se, vrátit pozornost do těla a vědomě reagovat místo automatické reakce. A přesně tato schopnost se v měření impulzivity nejvíc projevila.
Také je férové dodat, že studie nebyla randomizovaná (třídy byly do skupin zařazovány podle organizačních možností), že mezi skupinami byl významný věkový rozdíl, který autoři statisticky korigovali, a že vzorek byl etnicky a sociálně poměrně homogenní. To vše omezuje generalizaci na jiné populace. Síla efektu, statistická významnost i konzistence napříč třemi školami jsou ale natolik přesvědčivé, že výsledky stojí za pozornost.
Praktický závěr
Z této studie vyplývá pro rodiče, učitele a všechny, kdo pracují s mladými lidmi, něco důležitého.
Impulzivita v dospívání není pevně daná vlastnost charakteru. Není to genetický osud. Je to dovednost. A jako každá dovednost se dá trénovat. Nástroje, kterými to jde, jsou přitom překvapivě jednoduché a dostupné. Dech. Vědomé prožívání. Pohyb. Schopnost se zastavit a obrátit pozornost dovnitř.
Pro dospívajícího to znamená, že má v rukou víc, než si možná myslí. Pro rodiče to znamená, že existuje cesta, jak svému dítěti pomoct, která nestojí na trestech ani na lécích. A pro školy to znamená, že hodina tělesné výchovy může dělat víc než jen rozhýbat tělo.
Schopnost zastavit se před prvním impulzem může v životě rozhodnout o opravdu hodně. A dech, který si nosíme sami se sebou, je k jejímu rozvíjení jedním z nejdostupnějších nástrojů, které existují.
Odkaz na vědeckou studii:
Ghahremani, D.G., Oh, E.Y., Dean, A.C., Mouzakis, K., Wilson, K.D., London, E.D. (2013). Effects of the Youth Empowerment Seminar on Impulsive Behavior in Adolescents. J Adolesc Health. 2013 Apr 16. pii: S1054-139X(13)00105-5.